Jak papoušek vlastně sedí?
Všichni vidíme papouška, jak prostě "sedí". Ve skutečnosti se ale díváme na fascinující souhru fyziky, hydrauliky a senzorického vnímání, která nemají v ptačí říši obdoby.
Zatímco my musíme při držení čehokoli aktivně zapojovat svaly, papoušek to má přesně naopak. Jeho nohy fungují na principu pasivního uzavíracího mechanismu. Šlachy v nohách jsou vedeny tak, že ve chvíli, kdy se pták v kolenou přikrčí, váha jeho těla tyto šlachy automaticky napne a prsty se sevřou kolem větve.
Je to jako samodotahovací popruh. Čím hlouběji papoušek do spánku "zapadne", tím pevněji bidlo drží. Aby se pustil, musí se aktivně postavit a svalem prsty rozevřít. Tento "šlachový zámek" je tak efektivní, že papoušek neztrácí energii ani v nejhlubším spánku - je to pro něj stav blízký levitaci. Jinymi slovy: je to vlastně nulová gravitace při spánku. Když papoušek usne a ten šlachový zámek zapadne, on v podstatě přestane o svých nohách vědět. Tento zámek je tak efektivní, že mrtví ptáci v přírodě někdy zůstávají viset na větvi i po smrti. Je to fascinující paradox - největší stisk vyvíjí ve chvíli, kdy o něm vůbec neví (v hlubokém spánku)
Proč to tak je? Papoušci jsou mistři úchopu díky zygodaktylii - mají dva prsty dopředu a dva dozadu. To z jejich nohy dělá dokonalé kleště. Zatímco ostatní ptáci na větvi spíše balancují, papoušek na ní doslova zakotví.
Tuto stabilitu doplňuje zobák, který v ptačím světě slouží jako plnohodnotná třetí končetina. Když papoušek odpočívá, často se zobákem lehce "háčkuje" o mříže, nebo větev, čímž ulevuje krčním svalům a vytváří stabilní trojnožku. To mu umožňuje spát i v polohách, které by jiné ptáky shodily . Třeba hlavou dolů, nebo na svislém pletivu.
Velmi často vidíme papouška stát na jedné noze. To, že tak stojí není jen o pohodlí. Nohy jsou jediná část těla, která není izolována peřím. Papoušek funguje jako malý radiátor. Když jednu nohu schová, sníží tepelné ztráty o 50%. Je to čistá energetická efektivita. Pokud vidíš papouška stát na obou ohách v klidu, není mu pravdépodobně zima, nebo je ve střehu.
Známky typického sezení a chování:
Odpočinek: mírně načepířený, zatažený krk "ponořeny" do sebe, zavřené oči
Pohoda: čištění peří, protahování křídel a nohou, rychlé pohyby ocasu ze strany na stranu
Zdravotní varování: pokud papoušek sedí trvale na obou nohách, je stále načepířený, sedí na dně klece nebo má svěšenou nohu, může jít o nemoc, bolest, či zranění
Psychologie výšky
Pro papouška není sezení jen o fyzice, je to o sociálním statusu. Sedět nejvýš není jen o bezpečí přřed predátory, je o tom, kdo ovládá prostor. Pokud máš v kleci dvě bidla, ale jedno o 5 cm výš, to nižší bude pro papouška "druhá kategorie"
Proto pokud potřebujete aby papoušek využíval hlavně brusné bidlo, dejte ho v kleci výš než jiná, případně umístetě ještě jedno třeba kratší tam, kde se na něj papoušek prostě musí postavit - ke krmení.
Noha papouška je fascinující, naprosto dokonalý biomechanický stroj, kde každý detail dává hluboký evoluční smysl