Jak papoušci slyší?
Papoušci mají extrémě vyvinutý sluch, anatomicky podobný savcům, ale s jednou sluchovou kůstkou a širším frekvenčním rozsahem, který zahrnuje i ultrazvuky.
Vnímají zvuky lépe jak lidé, přičemž nejvyšší citlivost mají mezi 1000 - 3000 Hz. Zvuky si pamatují, napodobují jejich tón a spojují je s emocemi a situacemi. Například andulka vlnkovaná vnímá zvuky v rozsahu 40–14 000 Hz, přičemž nejlépe slyší kolem 2 000 Hz.
- Anatomie: vnější ucho chybí, zvuk prochází zvukovodem krytým peřím k bubínku. Vnitřní ucho (hlemýžď) není stočeno do šroubovice jako u lidí.
- Umístění: ušní otvory se nacházejí po stranách hlavy, těsně za očima, a jsou překryty speciálním peřím, které chrání sluchové ústrojí před nečistotami, ale zároveň propouští zvuk. Díky tomu, že je ucho schované v peří, je chráněno při letu i při pohybu v hustém porostu.
- Křik: často značí potřebu pozornosti, nudu, hlad, nebo flustraci. Může jít také o ranní pozdrav či večerní signál k uložení ke spánku
- Štěbetání a pískání: projev dobré nálady, spokojenosti a chuti si hrát
- Napodobování zvuků a řeči: papoušci (zelména žako, amazoňan či třeba kakadu...) napodobují to, co slyší nejčastěji. Slova si často spojují s konkrétními situacemi nebo emocemi, nikoliv s jejich doslovným významem.
- Vrčení a syčení: známka agrese, strachu,nebo varování aby se nikdo nepřibližoval
Řeč těla (vizuální komunikace): pochopení postojů těla je klíčové pro správnou interpretaci nálady papouška
-Oči: rychlé zužování a rozšiřování zorniček značí velké vzrušení, zájem, ale i rozrušení či hrozící adresi. Vždy záleží na konkrétní situaci.
- Peří
: načepíření: celkové načepíření slouží k zastrašení nepřítele. Pokud je načepířené jen peří kolem zobáku, je papoušek spokojený
: přitisknuté peří: může signalizovat strach, nebo přípravu k letu
- Křídla a ocas:
: mávání křídly: snaha upoutat pozornost, nebo se protáhnout
: roztažený ocas: často poslední varování před útokem
- Zobák:
: vrzání zobákem: zvuk podobný skřípání zubů vyjadřuje pocit bezpečí a pohody. Často slyšíme před spaním
: poklepávání zobákem: úder do bidla nebo stolu je údajně varovné gesto. U nás ovšem značí hru, s komentářem ťuk ťuk..
- Postoje:
: skloněná hlava: žádost o podrbání, nebo pohlazení
: stání na jedné noze: znak uvolnění a klidu
Význam konkrétních zvuků: každý zvuk ma svůj specifický význam, který vám pomůže lépe pochopit aktuální rozpoložení vašeho miláčka
- Vrzání zobákem: zvuk podobný skřípání, který papoušek vydává třením horní a dolní čelisti o sebe. Je to známka maximální spokojenosti, bezpečí a únavy (často před spaním).
- Cvakání jazykem, nebo zobákem: rychlé "t - t - t - t" nebo cvakání, je přátelský pozdrav nebo projev zájmu a snahy o pozornost
- Štěbetání: tichý bublavy zvuk, kterým si papoušek "povídá" sám pro sebe. Značí že se cítí bezpečně a procvičuje si naučená slova a zvuky
- Krátké písknutí: často slouší jako tzv. kontaktní volání. Papoušek se ujišťuje, že je jeho "heno" (vy) nablízku
- Vrčení: hluboký, hrdelní zvuk (typický pro žaky). Je to jasné varování: "jsem naštvaný nebo se bojím, nepřibližuj se, jinak kousnu"
- Pronikavý křik: alarmující zvuk signalizující strach, nebo extémní flustraci a nudu (u nás ho žako Toník používá, když mě chce maximálně rozčílit a nedobrovolně jít zpět do klece... )
Toto jsou všeobecné informace. Každý papoušek se ovšem projevuje jinak. Co platí pro deset jiných, pro toho vašeho platit nemusí. Vy sami nejlépe víte co který zvuk a postoj vašeho miláčka znamená...